Den maminek a medvědí rodinka

Druhá květnová neděle patří všem maminkám a není lehké vymyslet a připravit něco, aby se nám je podařilo ohromit. Tento rok se to jisto jistě povedlo! Ale stálo za tím mnoho dní, mnoho práce a došlo někdy i ke ztrátě motivace… Naštěstí obdarovat, překvapit maminku je velký tahák, a tak se dílo podařilo.

Co jsme tento rok vymysleli a s dětmi maminkám připravili? Název článku již něco napovídá…

Vystřihli jsme si podle papírové šablony obrys medvídka, nakreslili si na něj to, co bychom chtěli vyšít. Někdo dle předlohy a někdo dle vlastní fantazie. Někdo se s nákresy rozvášnil hodně a pak pod tíhou práce a neúprosného běhu času musel upustit některé předkreslené detaily.

Děti se pustily do vyšívání, obšívání, plnění a konečného dokončování. Byl to běh na dlouhou trať. No upřímně… nebylo to jen vyšívání směrem dopředu, ale bylo to také o párání, opravování, zauzlování, to prostě k tomu také patří. Překvapilo mě, že do finiše se dostávali především kluci, ale holky také nezůstávaly moc pozadu a některá díla byla hotová asi po dvou týdnech. …a teď si většina řekne. DVA TÝDNY!? To nemůže nikoho bavit, ale samozřejmě jsme jen neseděli a nevyšívali, chodili jsme ven a také jsme se věnovali jiným aktivitám. Dny a týdny ubíhaly a finiš se neúprosně blížil… Nyní se objevila kolegialita a kamarádství, a tak ti, co měli svého medvídka hotového, se začali nabízet se svou pomocí svým kamarádům. Podařilo se dokončit 23 medvídků a pevně věřím, že jsme maminkám udělali velkou radost!

Nejkrásnější na tom bylo, když děti svého medvídka dokončily, jak jim zářila očka a jak byly na sebe pyšné, že svůj dárek pro maminku mají hotový. Bylo to pro ně náročné, ale obohacující a já jsem moc ráda, že jsem této proměny mohla být účastna.

Blanka Posseltová, vychovatelka ŠD